Recenze - Hana Oherová

16.04.2009 14:26

 Do kin přichází v USA dlouho očekávaná adaptace románu Stmívání. Jelikož tuzemskému divákovi tento název nejspíš moc neřekne, jedná se o nefalšovanou teenagerovskou romanci, avšak ozvláštněnou tím, že hlavní hrdinka se zamiluje do čistokrevného upíra. Příznivci hororů budou ale zklamáni – tento upír je totiž zásadně „vegetarián,“ takže místo hektolitrů krve by se měli připravit spíše na patřičnou dávku (pubertálních) emocí.
 

Je opravdu těžké zfilmovat knihu, která čítá něco málo přes 400 stran, do snímku s únosnou stopáží a přitom zachovat její podstatu. Fakt, že předloha se stala v zemi svého původu bestsellerem a vytvořila okolo sebe velkou skupinu příznivců, na jedné straně tento úkol ztěžuje, neboť zvyšuje očekávání, na straně druhé však zajišťuje diváckou účast skalních příznivců, kteří na film zajdou tak jako tak.

Nyní tento nelehký úkol připadl Catherine Hardwickové (Třináctka, Legendy z Dogtownu). Knižní předloha Stmívání, jež je první částí prozatímní trilogie (autorka Stephenie Meyerová horlivě pracuje na dalších dílech, v USA již vyšel čtvrtý díl) zaznamenala především v USA nebývalý úspěch. Otvírací tržby za víkend cca 70 milionů dolarů pro filmovou adaptaci Stmívání hovoří za vše. Českou republiku toto šílenství nezasáhlo, ale kniha si našla své fanoušky i zde, ač v mnohem menším měřítku. I oni zde budou nejspíše tvořit hlavní diváckou základnou snímku. Jak to ale bude s ostatními (chápej nepoučenými) návštěvníky filmu?

Bella se přestěhovala za svým otcem do deštivého Forks. Nutno říct, že jí to nečinilo žádné zvláštní potěšení. Ač hrdinku její noví spolužáci uvítali s otevřenou náručí, ona sama se hned od začátku zajímala o tajemného Edwarda, který jí však (jak se zdá) nemůže ani cítit. Postupně se ale začali sbližovat a Edward jí svěřil své největší tajemství – svou upírskou podstatu. Místo aby tento fakt Bellu odradil, zamilovala se do Edwarda o to intenzivněji a on ji ve svých citech následoval.

A to je v podstatě vše, co Stephenie Meyerová svou knihou čtenářům předává. Ano, vyskytují se tu sice i jiní upíři (zlí!), ale ti tu plní pouze funkci pro další sblížení ústřední dvojice a také tvoří pojítko k dalším dílům. Proto je jim věnován až samotný konec příběhu. A snad jsou tu i proto, aby se aspoň něco dělo. Spisovatelka ve svém díle vytvořila silný romantický náboj, který prostupuje celou knihou a tvoří hlavní příběh. Komplikované sbližování Belly s Edwardem zabírá téměř celý dějový prostor a je vyprávěno z pohledu hlavní hrdinky, čtenář má tedy možnost sdílet s ní její pocity. Stephenie mimo to učinila velmi chytrý tah a dala romantickým duším Edwarda. Nebesky krásného, dokonalého a také sexy nebezpečného Edwarda, který se zamiluje do naprosto průměrné Belly. Která dívka o tomhle scénáři někdy tajně nesnila?

Catherine Hardwicková to proto opravdu neměla lehké, neboť jak převést tohle všechno na filmové plátno? A udělala to, co udělat musela. Razantně zkrátila romantickou linii a vytáhla z ní pouze klíčové momenty. Zato poněkud rozšířila dějovou linku okolo zlých upírů. Čímž dozajista nepotěšila fanynky knihy, ale učinila snímek koukatelným i pro neznalce knih. První část snímku se tedy věnuje vztahu hlavního páru (Kristen Stewartová, Robert Pattinson). Avšak i přes to, že se režisérka snažila věnovat pouze podstatným situacím, působí tyto scény poněkud odbytě, obzvlášť oproti knize, kde jsou popsány do posledního láskyplného detailu. Nečtenářům Stmívání bude možná i působit problémy se na začátku orientovat, protože děj chvátá dopředu rychlým tempem. Až s příchodem záporáků začne tato rychlost dávat smysl a plátno ožije akcí. Konec ovšem již opět patří zamilované dvojici, kterým to spolu opravdu moc sluší a podávají výborné herecké výkony (lépe na tom je přirozená Kirsten Stewartová, nutno však dodat, že Robert Pattinson na sebe vzal opravdu hodně, hodně těžké břemeno).

Stmívání- film nepůsobí roztříštěně, i když každá část vlastně vypovídá o něčem trochu jiném. Režisérce se podařilo propojit obě linie a mimo to vnesla do svého díla něco málo ironického humoru, který děj oživuje a patřičně nadlehčuje. Cíl se jí tedy podařilo splnit, i když na úkor obou stran – jak čtenářské, tak filmové obce.